Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošt. Město se může pochlubit bohatou historií.
Status: město
Celková výměra: 2214 ha
Počet obyvatel: 8437 (k 1.1.2018)
Okres: Nový jičín
Obvody, části: Příbor, Prchalov, Hájov
Střední nadmořská výška: 292 m n. m.
Nejníže položený bod: 270 m n. m., řeka Lubina
Nejvýše položený bod: 380 m n. m., vrch nad Hájovem
HISTORIE
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1251.
Město se ve své historii nevyhnulo mnohým pohromám a především za třicetileté války velmi trpělo, když třikrát vyhořelo, v roce 1713 bylo město postiženo morem.
Město patřilo olomouckému biskupství a biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu řadu privilegií a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel.
Významnou kapitolou historie města je školství. Velkým přínosem v této oblasti bylo zřízení piaristického gymnazia V roce 1694. S příchodem piaristů do Příbora nastal velký rozmach školství a střední vzdělání mohli získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. Základní farní škola zde již existovala od roku 1541 (dnes dům č.p. 354). Založením českého učitelského ústavu v roce 1875 se město stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy. Za dobu existence do roku 1938 vyšla z ústavu řada významných pedagogů a odborníků ve školství a kultuře. Právem se Příboru říkalo moravská Litomyšl.
Od druhé poloviny 19. století můžeme sledovat řadu větších průmyslových podniků. Existoval zde cukrovar, výroba plstěných klobouků, továrna na punčochy (dnes Lonka), pletárna Šimona Mandlera (dnešní Tatra).
Příbor je rodištěm a působištěm významných osobností, které jej proslavily. Se svou matkou zde žil a navštěvoval farní školu sv. Jan Sarkander. Na nižším gymnaziu studoval a pak jedenáct let působil jako kaplan pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Narodil se zde historik, zakladatel moravského místopisu Rehoř Wolný, filozof a národní buditel Bonifác Buzek, akademický sochař František Juráň, spisovatel Josef Kresta a další. Nejvýznamnějším příborským rodákem je profesor Sigmund Freud (1856-1939).
KULTURA
Historická část města byla v červnu 1989 prohlášena městskou památkovou rezervací. Mezi nejvýznamnější památkové a historické objekty ve městě patří: piaristická kolej, kde je umístěno muzeum a stálá expozice Sigmunda Freuda, kostel sv. Valentina, farní kostel Narození Panny Marie, kostel sv. Kříže, hřbitovní kostel sv. Františka Serafínského. Významné je mariánské sousoší z roku 1713 na náměstí Sigmunda Freuda. Pozornost si zaslouží budova Masarykova gymnázia se sochami Františka Úprky a měšťanské domy na náměstí. Dne 27. května 2006 byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný rodný dům Sigmunda Freuda, který se vnější i vnitřní architekturou vrací do doby, kdy se S. Freud narodil, tj. do druhé poloviny 19. století. Expozice je věnována osobnosti a dílu S. Freuda a jeho významu a odkazu až do současnosti. Součástí této expozice je sluchátkový bezdrátový průvodce v jazyce českém, anglickém, německém a ruském, který byl instalován v RD jako první v České republice - návštěvníky provází svým hlasem samotný Sigmund Freud.
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: 15 km Frýdek-Místek, 10 km Nový Jičín
- Vlakem: stanice Příbor (žel. trať Studénka-Veřovice)
- Autem: silnice č. 48 (E462) Frýdek-Místek-Hranice n.M.; č. 58 Ostrava-Frenštát p.R.
- Na kole: cyklotrasa č. 6001
Zdroj informací: www.pribor.eu
|
|