Historický vývoj Frenštátu byl po stovky let přirozený, postupný, v podstatě bez příliš rychlých změn v jeho podobě. Ještě před padesáti lety byl plný malebných uliček, romantických tichých zákoutí, domů pamatujících celé generace. V sedmdesátých letech minulého století se to ale změnilo. Aby mohly být realizovány rozsáhlé stavební projekty, mnoho míst dýchajících historií muselo uvolnit svůj prostor. V letech 1972 - 75 proběhly demolice a následně nová zástavba. Frenštát se změnil skokově. Starý Frenštát, tedy Frenštát před touto velkou změnou, nenávratně zmizel - ale nezmizel úplně beze stop.

Jiřího Horu, fotografa, a Františka Konvičku, malíře, nezávisle na sobě napadlo, že by stálo za to starý Frenštát zachytit, než nadobro zmizí. Zachytit pro pamětníky, aby si mohli zavzpomínat, ale i pro ty mladší, které by třeba mohlo zajímat, jak jejich město dříve vypadalo. Později se oba umělci poznali, dokonce i uvažovali o společné výstavě, ale jejich záměr se jim uskutečnit nepodařilo.
Dnes už řadu let nejsou mezi námi, myšlenka společné výstavy byla ale natolik silná, že se nakonec přece jen prosadila.

A právě díky síle této myšlenky budou moci návštěvníci Výstavní síně Albína Poláška ve frenštátském Domě kultury od 9. září do 9. října 2020 navštívit výstavu
jejíž nosným tématem je starý Frenštát - ve fotografiích i kresbách. Téma je dále doplněno obrazy z beskydské přírody a krajiny.
Po celou dobu konání této výstavy mají návštěvníci také příležitost navštívit výstavu Frenštát včera a dnes, která je od června k vidění ve frenštátském kině.